Ahoj Adame, momentálně neodmyslitelně patříš do základní sestavy druholigového týmu Grande Zero. Kdy a kde jsi přičichl k fotbálku?

 Na střední škole jsme měli společenskou místnost a o přestávkách jsme tam hráli fotbálek, časem jsem hrál každý den po škole proti kamarádovi jedničky. Tehdy jsme hráli každý zápas o 10,- Kč. Když jsem si vydělal na oběd za 50,- Kč tak to bylo top.

Jakými týmy si doposud prošel a jaké jsou vaše cíle pro letošní sezónu Rosengart ligy?

Začal jsem v divizi v týmu Rastasvišti. Po dvou sezónách ve 3. lize jsme se ale rozpadli. Pak jsem nastoupil do Sample testers rovnou do 2. ligy, kde jsem strávil tři sezóny.  Následně mě oslovili kluci z Progress Alligators a pozvali do 1. ligy, kde jsme se během dvou sezón postupně rozpadli. Do druhé sezóny jsme se spojili s hochy z Grande Zero a po sezóně jsme bohužel sestoupili. V Grande Zero jsem ale zůstal.

Kdo měl v počátcích tvé fotbálkové kariéry na tebe největší vliv a čí hrou jsi se nejvíce inspiroval?

Zhruba v roce 2015 jsem na Strahově viděl zápas 1. ligy a dost mě to zaujalo, hlavně snake shot. Dal jsem se do řeči s Matějem Volkem, pozval mě do Woodoo na turnaj a dostal jsem tam jak pes. Nechal jsem si od něj doporučit jiný turnaj a začal jsem chodit do Molekuly, kde mi Jozef Kuchta vysvětlil něco ke snaku. Super pravidelně jsem pak začal chodit do Škabetky na pondělní turnaje, kde jsem po pár letech vstoupil do ligy.

Jaké civilní povolání vykonáváš a jaké sporty kromě fotbálku praktikuješ?

Jsem portýr v Hotelu U Prince na Staromáku. Co se koníčků týče, od listopadu chodím do posilovny a hodlám v tom pokračovat. Po posilovně si vždy zaplavu v bazénu, uklidňuje mě to. V létě jezdím na longboardu do sámošky pro chleba.

Tvá urostlá postava dává tušit, že dobrému jídlu se rozhodně nebráníš. Co ti nejvíce chutná a co naopak nemusíš?

Mám rád hodně masa a vajec, asijskou kuchyni, po kalbě vždy Pho. Moje go to objednávka jsou žebra s křenem a hořčicí, kolenu se také nebráním.

A teď asi otázka, která zajímá nejvíce lidí, kteří proti tobě někdy v poslední době hráli. Jak se zrodil tvůj jedinečný styl, kdy z trojky střílíš levou rukou?

Původně to začalo na fun kempu Petra Pospěcha, kde jsem z legrace zkoušel snake zrcadlově z druhé ruky při střelbě z pětky. V praxi to bylo překvapivě efektivní a začal jsem to praktikovat i z dvojky. Na trojce jsem to začal používat až po zlomenině prstu na pravé ruce, kdy jsem se nechtěl vzdát fotbálku. Všimnul jsem si, že mi to docela jde a lidem to nechutná, tak v tom pokračuji dodnes.

Na jakém stole se ti tvůj atypický styl daří nejlépe uplatnit, respektive jaký stůl je tvůj oblíbený?

Nejlépe se mi levý snake hraje ne Leu díky lehkým tyčím. Nejoblíbenější stůl je každopádně Rosengart, líbí se mi, jak se na něm dá hrát rychle i přes jeho těžké tyče.

Můžeš prozradit, jaké jsou tvé největší dosavadní úspěchy? 

Neumístil jsem se vysoko na žádných větších turnajích, které by stály za zmínku, jsem bohužel velký trémista. V lize by stály za zmínku moje jedničky v loňské sezóně, kde jsem byl schopen držet krok i s velkýma klukama.

Jak vnímáš současnou fotbálkovou scénu?  (domácí, zahraniční)

Po Covidu domácí scéna dost zřídla, dost lidí se k fotbálku nevrátilo a zůstali jen ti, co to myslí vážně. Kvalita hráčů díky tomu stoupla. Každopádně to není příjemné prostředí pro nové hráče, na všech týdenních turnajích kromě Bamboo dostanou jak psi a už se nechtějí vracet. 

Co se zahraniční scény týče, tak tu příliš nesleduji.

Co bys ještě chtěl ve fotbálku dokázat? 

 Chci být schopen porazit všechny hráče v ČR, hrát dlouhodobě v týmu v první lize, který mi sedí. Najít si rozumného partnera do dvojic, který mi bude sedět herně i lidsky, musí být spolehlivý a mít řidičák.

Co bys vzkázal všem hráčům fotbálku do nového roku 2025?

Do nového roku všem hráčům fotbálku přeji, ať vás fotbálková vášeň i přes prohry neopouští, a ať všechny namažete na chleba na stole i mimo něj

Díky za rozhovor a přeji hodně úspěchů nejen u fotbálku.

jo-ska